Základní škola a Mateřská škola Sepekov
Základní škola
a Mateřská škola
Sepekov

Historie školy

Škola byla v Sepekově zřízena roku 1684, jak uvádí Josef Kytka ve své publikaci Milevsko a jeho kraj.

Prvním učitelem byl Jindřich Karel Levhartický a jeho manželka Kateřina Lidmila. Druhým učitelem byl Jan Pavel František Svoboda Nymburský v roce 1693. Vyučovalo se v soukromých místnostech, není však známo kde.

Podle farních záznamů bylo zřízeno první farní školní stanoviště v obci v roce 1750 a navštěvovalo jej 148 dětí.

V Kronice pro školu v Sepekově, kterou založil a zapsal v roce 1880 Titus Zykány, řídící učitel, se v části věnované historii školy v Sepekově hovoří o tom, že škola byla zřízena v roce 1758 a prvním učitelem byl kostelník Mikoláš Kolář. Vyučoval ve své chalupě, a protože nebyl „skoumaným učitelem“, bylo mu doporučeno, aby si doplnil vzdělání a na několik měsíců normální školu navštěvoval. Protože byl již starý, do školy poslal svého syna Matěje Koláře. Ten pak vyučoval v chalupě č. 2, byl prvním „skoumaným učitelem“. V roce 1788 však v pouhých dvaceti pěti letech zemřel. Po něm začal ve své chalupě vyučovat sepekovský rodák Matěj Hrych.

V roce 1788 byla nákladem panství strahovského postavena blíže fary budova staré školy. Byla zřízena ze staré prádelny. Se stavbou se začalo 6. dubna 1788, dostavena byla 12. června a otevřena 23. září 1788. Nová budova pro školu byla vystavěna patrně na základě doporučení císařovny Marie Terezie, která v listu hraběti Rudolfu Chotkovi, purkrabímu českému, vyjádřila svou nelibost nad tím, že v osadách, které patří ke klášterům, je nejhorší péče o školství. Kromě budovy pro školu byl v Sepekově vyhrazen i byt pro učitele v panském hostinci v prvním poschodí. Byt měl tři pokoje a dvě komory.

V roce 1797 se učitelem stal František Hrych, který zde působil 34 let. V roce 1820 již byly zřízeny dvě třídy, jedna v Sepekově, druhá v nedaleké vesnici Božetice, obě řídil a spravoval učitel sepekovský, prvním podučitelem se stal František Moravec.

Od roku 1831 vyučoval v Sepekově Jan Hrych, který proslul také jako vynikající hudebník. Roku 1857 převzal místo po Hrychovi Vincenc Pelich. V této době byla založena škola také v blízké vesnici Líšnici, kde prvním vyučujícím byl František Matuška. V Božeticích byl prvním učitelem Vít Vašta.

 Obě školy již byly samostatné a v Sepekově zůstala pouze jednotřídní škola. Řídícím byl Titus Zykány, výpomocným učitelem nejprve Josef Fronc, poté Kilián Trčka a po něm František Kovář, rodák ze Soběslavi, taktéž výtečný hudebník.

Roku 1885 dosavadní řídící v Božeticích Vít Vašta převzal místo řídícího v Sepekově. V tomto roce také začala ve škole vyučovat ruční práce Marie Mildnerová, první industriální učitelka. Jako nekvalifikovaný vypomáhal Jan Zeman, bývalý c.k. četník. Tento rok je významný hlavně tím, že byla otevřena nová školní budova (dnešní Úřad městyse Sepekova).

Stavba nové školy byla zahájena 17. 7. 1891, kolaudace byla provedena 15. 9. 1892. Vyučování v ní bylo zahájeno 19. 9. 1892. Budova stojí na místě bývalé obecní kovárny a obecního rybníčka. Stavbu provedl stavitel František Ješ. Na škole působili řídící učitel Vít Vašta, učitel František Kovář a podučitel Karel Hruška a Marie Mildnerová.

V roce 1897 nový řídící učitel Jan Bukovský začal psát pravidelné záznamy školních let ve školní kronice. Od roku 1918 do roku 1938 řídil školu Eustach Hora. Po něm řízení školy převzal Josef Lukeš. Po první světové válce byla zřízena v Sepekově Živnostenská škola pokračovací pro řemeslnické učně, která zanikla na počátku 30. let, a Lidová škola hospodářská pro mládež zůstávající zemědělství, ta byla zrušena ke konci 30. let.

V roce 1939 byla otevřena Na Panské jednotřídní mateřská škola. První učitelkou byla Karla Kubíčková. Později byla mateřská škola přemístěna do nájmu u Soulků na náměstí č. 8.

Po druhé světové válce byla v Sepekově opět zřízena Lidová škola pro mládež zůstávající v zemědělství, avšak po několika letech byla zrušena.

O měšťanské škole se uvažovalo již před druhou světovou válkou, proto byla zaslána žádost o povolení stavby školy, avšak Česká zemská školní rada vzhledem k válečným událostem a úřednímu zákazu staveb veřejných budov projekt zamítla.

Přesto 6. 10. 1940 byl dodatečně zřízen na dobu potřeby první ročník jako pobočka městské školy milevské v Sepekově, jenž byl otevřen hned následujícího dne v budově obecné školy.

Dne 1. 9. 1941 byl povolen druhý a třetí ročník. Protože počet tříd ve školní budově nepostačoval, vyhledaly se další vhodné učebny v soukromých domech. Koncem školního roku 1940-1941 byl však první ročník uzavřen, v následujícím pak druhý a v dalším pak i třetí ročník. Tak byla měšťanská škola v Sepekově znovu oddálena.

Teprve po osvobození bylo dne 1. 9. 1945 povoleno otevřít čtyřtřídní měšťanskou školu. Přípravy a zajištění učeben si vyžádaly více času, a tak škola byla otevřena 5. 11. 1945, kdy bylo také zahájeno vyučování. Školu navštěvovalo celkem 106 dětí ze Sepekova, Zálší, Líšnice a Božetic. Místo prvního ředitele zastával Josef Tomek.

Měšťanská škola byla povolena, avšak chyběla školní budova. A tak 13. 1. 1946 bylo rozhodnuto o výstavbě školy nové. Po vyhledání vhodné parcely požádala obec ing. arch. Václava Velvarského, projektanta MŠ, aby vypracoval plány nové sepekovské školy. Stavba byla zadána společně sepekovské firmě Josef Dušek – vdova a firmě ing. Dolejš a Böhm z Prahy. Na podzim 1947 stavba začala a po únoru 1948 převzal stavbu stát. Stavba školy i ředitelského domku rychle pokračovala a dne 1. 9. 1950 bylo zahájeno vyučování v nové školní budově, která nesla název Střední škola dr. Zdeňka Nejedlého.

V roce 1976 byla zahájena výstavba nové budovy pro mateřskou školu, ve stejné době byla postavena nová školní jídelna a kuchyně. Základní a mateřská škola byly nakonec v roce 1978 propojeny přes jídelnu spojovacími chodbami, a tak vznikl jedinečný školní areál. Na tento je v současné době volně napojena nová budova Domu s pečovatelskou službou.